Důležitá data

jaro- léto 872
První historicky doložený Přemyslovec Bořivoj vystupuje mezi českými knížaty v boji proti Frankům.

874- 875
Bořivoj uzavírá sňatek s Ludmilou.

875
Narozen Spytihněv.

květen- červen 880
Čechové se zúčastnili vpádu srbských Slovanů do Durynska a Posálí proti slovanským kmenům spojeným s východofranckou říší, výprava byla poražena.

882- 884
Velkomoravský kníže Svatopluk si podmaňuje Čechy.

888
Narozen Vratislav.

březen 890
Svatopluk se setkal bavorským vévodou Arnulfem, který mu formálně potvrdil držení Čech.

červenec 892
Arnulf zaútočil na Čechy a Velkou Moravu.

894
Smrt Svatopluka, v Čechách se vlády ujímá Spytihněv a na Moravě Mojmír II.

červenec 895
Čechové se odtrhli od Velkomoravské říše a poddali se Arnulfovi.

podzim 897
Česká knížata požádala Arnulfa o pomoc v boji proti Moravě.

léto 900
Tažení Bavorů spolu s Čechy na Moravu.

asi 906
Sňatek Vratislava a Drahomíry.

asi 907
Narozen Václav.

915
Umírá Spytihněv a vlády se ujímá jeho mladší bratr Vratislav.

13. únor 921
Umírá Vratislav a za jeho nezletilého syna Václava vládne Drahomíra.

922
Vpád bavorského vévody Arnulfa do Čech.

924
Václav přebírá vládu.

říjen 925
Václav nechává přenést Ludmiliny ostatky na Pražský hrad.

929
Jindřich I. s Arnulfem napadli Čechy.

28. září 935
Václav (později svatořečený) byl ve Staré Boleslavi zavražděn, údajně na úklad svého bratra Boleslava, který se po jeho smrti stává českým knížetem.

936
Boleslav I. porazil vojenskou výpravu Oty I. vyslanou do Čech.

červenec 950
Císař Ota I. vpadl do Čech a donutil Boleslava podrobit se.

10. srpen 955
Maďarská vojska byla poražena Otou I. v bitvě na Lešském poli za pomoci českých bojovníků.

965
Boleslav I. provdal svou dceru za prvního historicky doloženého polského panovníka Měška z rodu Piastovců.

966
Zpráva židovského kupce původem ze Španělska Ibrahima ibn Jakuba o návštěvě střední Evropy, mimo jiné i Prahy.

972
Vlády v Čechách se ujímá Boleslav II.

973
Zřízení biskupství v Praze, prvním biskupem se stal kněz Dětmar.

982
Po smrti Dětmara byl na Levém Hradci zvolen druhý pražský biskup Vojtěch z rodu Slavníkovců.

992
Jednání mezi Boleslavem II. a Vojtěchem o vybírání desátků pro církev, záležitosti manželství,stavby kostelů, atd.

993
V Břevnově u Prahy byl založen první mužský benediktýnský klášter.

28. září 995
Vyvražděním Slavníkovců na Libici získali Přemyslovci svrchovanou vládu v Čechách, není však jasné jestli za tímto činem stojí opravdu přímo Přemyslovci jak se do nedávna tvrdilo, podle moderního bádání to mohl být rodový klan Vršovců, který se se Slavníkovci ocitl v krevní mstě.

997
Pražský biskup Vojtěch byl zabit při misijní cestě do Pruska.

999
Českým knížetem se stává Boleslav III.

1000
Nad hrobem sv. Vojtěcha v Hnězdně bylo zbudováno arcibiskupství.

1002
Boleslav III. byl vyhnán ze země a vlády se ujímá Vladivoj, pravděpodobně polský příbuzný Přemyslovců.

1003
V Čechách vládne Jaromír.

1004
Trůnu se zmocnil Boleslav Chrabrý.

Vládcem se opět stává Jaromír.

1012
Jaromír je vyhnán a vládne Oldřich.

1019
Oldřich dobyl Moravu, která byla pod držením Poláků a svěřil ji svému synu Břetislavovi I.

1025
Boleslav Chrabrý úmírá.

asi 1032
Založení Sázavského kláštera.

1033
Jaromír se znovu ujímá vlády.

1034
V Čechách vládne Oldřich.

Jaromír oslepen.

Oldřich umírá a knížetem se dočasně stává Jaromír.

1035
Břetislav I. se vrátil z vyhnanství do Prahy a Jaromír v jeho prospěch rezignuje.

květen 1035
Břetislav I. se zúčastnil dvorského sjezdu v Bamberku.

léto 1035
Čechové úspěšně zaútočili na lutické území.

4. listopadu 1035
Jaromír byl zavražděn.

konec června 1039
Břetislav I. napadl Polsko.

Břetislav dosáhl Hnězdna, odkud dal přenést ostatky sv. Vojtěcha do Čech a nad jeho hrobem nechal vyhlásit zákony o manželství, soudech, krčmách, návštěvách kostelů, pohřbech, atd.

23. srpna 1039
Břetislavovo vojsko dorazilo z Polského tažení k Praze.

22.- 23. srpna 1040
Břetislav zvítězil v bitvě u Brůdku nad německým vojskem, vedeným císařem Jindřichem III. podporovaným oddíly hraběte Werinhara.

květen 1041
Jindřich uložil Břetislavovi ultimátum, pokud se nevzdá polské kořisti bude proti Čechám vyhlášeno další tažení.

8. září 1041
Německé vojsko které již jistou dobu táhlo Čechami se před Prahou spojilo a počalo ji obléhat. Břetislav byl díky četným zradám svých velmožů nucen kapitulovat.

29. září 1041
Sjednání podmínek míru, Břetislav se měl podrobit, slíbit dostavení se ke králi do Řezna, zaplatit velkou sumu peněz, zavázat se k placení tributu, vrácení polských zajatců a zrušení pohraničních pevností.

15. října 1041
Břetislav se dostavil na sněm do Řezna, kde mu Jindřich vrátil Čechy jako léno.

asi léto 1050
Kazimír se zmocnil Vratislavska, které bylo v držení Přemyslovců.

srpen 1051
Břetislav se účastnil Jindřichova tažení podél Dunaje, výprava však byla bez většího úspěchu.

1054
Břetislav vydal tzv. stařešinský řád, zvaný též seniorát podle kterého se měl českým knížetem stát vždy nejstarší z rodu.

10. ledna 1055
Na hradě v Chrudimi zemřel Břetislav I., jeho nástupcem se stal nejstarší syn Spytihněv II.

březen 1055
Jindřich III. stvrdil Spytihněvovi držení Čech.

1059
Papež Mikuláš II. udělil Spytihněvovi právo užívat mitru, za to měl však do Říma odvádět 100 hřiven stříbra ročně.

28. ledna 1061
Smrt Spytihněva, vládu přebírá jeho bratr Vratislav II.

1063
Vratislav II. zřídil v Olomouci biskupství.

9. červen 1075
V bitvě u Homburgu při tažení Jindřicha IV. proti Sasům se vyznamenal Vratislavův oddíl.

leden 1080
V bitvě u Flardheimu ukořistili Češi posvátné Svatomořické kopí, které Jindřich zpět daroval Vratislavovi jako zvláštní vyznamenání.

1081
Vratislav se účastnil Jindřichovi římské jízdy.

1085
Vratislav II. získal za podpory římskému císaři Jindřichovi IV. jako první Český kníže královský titul (nedědiční).

1086
Na Pražském hradě byl Vratislav slavnostně korunován na českého krále.

1087
Vratislav se osobně účastnil tažení do Srbska.

1091
Vratislav vyslal pomoc Vladislavu Heřmanovi při jeho tažení do západního Pomoří.

14. leden 1092
Ve věku šedesáti let zemřel na následky zranění způsobeného pádem z koně český král Vratislav II., po jeho smrti se vládcem stává Konrád.

6. září 1092
Konrád nedlouho po svém nastolení zemřel.

14. září 1092
Břetislav II. dorazil se svými bojovníky do Prahy a ujal se vlády.

září 1094
Břetislav se oženil s Luitgardou z Bogenu.

květen 1096
Břetislav vpadl do Slezska, kde nechal postavit hrad Kamenec k zajištění hranic.

1099
Břetislav určil svým nástupcem bratra Bořivoje II.

20. prosince 1100
Při cestě z lovu byl Břetislav přepaden a smrtelně zraněn.

22. prosince 1100
Břetislav II. na následky zranění zemřel.

konec prosince 1100
Bořivoj II. přebírá vládu.

konec září 1105
Svatopluk se bezúspěšně pokusil vojensky získat vládu v Čechách.

14. května 1107
Svatopluk svrhl Bořivoje a sám se nastolil na vladařský stolec.

říjen 1108
Na Svatoplukovi úklady byl vyvražděn rod Vršovců, ti kteří se zachránili uprchli do Polska a Uher.

21. září 1109
Svatopluk byl zabit a vládu přebírá Vladislav I.

1114
Vladislav zastával na svatbě Jindřicha v Mohuči úřad říšského arcičišníka.

1117
Vladislav uvolnil trůn Bořivojovi II. a spokojil se s částí země severně o Labe.

1120
Bořivoj byl ve prospěch Vladislava opětovně sesazen.

začátek února 1124
Bořivoj v Uhrách umírá.

1125
Zemřel Kosmas, děkan pražské kapituly a autor nejstarší české dochované kroniky (Chronika Boemorum).

Českým knížetem se stává Soběslav I.

18. února 1126
Soběslav I. donutil v bitvě u Chlumce německého krále Lothara k vyjednání a uzavření míru.

únor 1140
Soběslav I. zemřel a nástupcem se stal Vladislav II.

konec dubna 1142 Vladislav byl poražen u Vysoké na Čáslavsku moravským vojskem posíleným o některé české pány z řad zrádců. Vladislav poté požádal římského krále Konráda o pomoc, ten za příslib odměny nepřítele se svým vojskem ze země vyhnal. 1147
České vojsko poněkud opožděně za hlavním německým proudem vyrazilo v čele s Vladislavem na II. křížovou výpravu.

1148
Česká výprava se bez většího angažování v bojích vrátila nazpět.

11. ledna 1158
Fridrich I. Barbarossa udělil Vladislavovi II. za jeho věrné služby královskou korunu.

18. ledna 1158
Vladislav obdržel slavnostní listinu, ve které bylo císařovo písemné dovolení k nošení královské koruny a vrácení nároků na poplatky z Polska.

8. září 1158
Římské vojsko za výrazné podpory českých oddílů ceremoniálně dobylo Milán, který byl nucen přijmout tvrdé podmínky míru.

jaro 1161
České vojsko dorazilo do severní Itálie, kde se zapojilo do obnovených bojů s Milánem.

jaro 1162
Milán byl opět nucen kapitulovat.

1167
Dokončena stavba Juditina mostu v Praze.

konec roku 1172
Vladislav rezignoval ve prospěch svého syna Bedřicha.

září 1173
Barbarossa zbavil Bedřicha trůnu a na jeho místo dosadil Oldřicha, který se knížecího stolce na místě vzdal a předal vládu Soběslavovi II.

asi léto 1178
Císař udělil Bedřichovi Čechy v léno.

23. ledna 1179
V bitvě u Loděnice bylo poraženo vojsko knížete Bedřicha vojskem svrženého Soběslava II.

27. ledna 1179
Bedřich, který se v Prčici spojil s vojskem Konráda II. Oty rozprášil na místě později zvaném Bojiště Soběslavovu armádu.

konec roku 1179
Bedřich dobyl hrad Skálu, kam se po prohrané bitvě Soběslav ukryl, ten se však stačil zachránit útěkem.

29. ledna 1180
Soběslav kdesi v cizině zemřel.

1182
Konrád II. Ota povstal společně s částí šlechty proti Bedřichovi, ten uprchl k císaři Fridrichovi, který svolal do Řezna vůdce obou znepřátelených táborů. Císař rozhněván Bedřichovou neschopností rozhodl spor ve svůj prospěch- Čechy vrátil Bedřichovi a z Moravy učinil samostatné říšské léno (tzv. markrabství moravské), které daroval Konrádovi, čímž byla síla Českého státu citelně oslabena.

1185
Bedřich vyslal na jižní Moravu vojsko, to se po zpustošení země vrátilo zpět.

konec roku 1185
Vpád na Moravu se opakoval, ale Konrád již vytáhl Bedřichovi vstříc a střetl se s ním bitvě u Loděnice (nejedná se o to stejné bojiště na kterém byl Bedřich poražen roku 1179), tato bitva byla nejkrvavější srážkou mezi Čechy a Moravou, i vítězné Bedřichovo vojsko bylo tak oslabeno, že se muselo vrátit zpět.

1186
Bedřich a Konrád se dohodli na mírovém jednání v Kníně, Konrád si ponechal markraběcí titul, ale uznal vrchní autoritu českého knížete.

25. března 1189
Bedřich zemřel a po jeho smrti se na základě Knínských dohod stává vládcem Konrád II. Ota.

9. září 1191
Konrád II. Ota zemřel na ústupu od Neapole při tažení císaře Jindřicha III. proti Sicílii kterého se účastnil. Na trůn nastupuje Václav.

konec roku 1191
Přemysl zahájil proti Václavovi vzpouru.

1192
Přemysl se ujal vlády v Čechách.

červen 1193
Císař Jindřich VI. na dvorském sněmu v porýnském Wormsu zbavil Přemysla vlády a dosadil za něho pražského biskupa Jindřicha Břetislava.

podzim 1193
Jindřich Břetislav dobyl Pražský hrad. Přemysl utekl do zahraničí.

červen 1194
Jindřich Břetislav obsadil Moravu, zbavil Vladislava, který ji měl v držení vlády a sám nad ní přejal svrchovanost.

15. června 1197
Jindřich Břetislav zemřel a vlády se ujímá Vladislav Jindřich.

listopad 1197
Přemysl napadl Čechy.

začátek prosince 1197
Vladislav se na mírovém jednání s Přemyslem vzdal v jeho prospěch trůnu a spokojil se s vládou na Moravě.

září 1198
Filip Švábský za přislíbenou pomoc při tažení proti Otovi IV. Udělil Přemyslu Otakarovi I. královský titul.

konec léta 1198
Přemysl dostál svého slibu a zúčastnil se tažení.

asi 1200
Do Čech přišel řád Německých rytířů.

březen 1201
Papež Inocenc poslal Přemyslovi listinu, ve které ho upozorňuje na svou nespokojenost s jeho politickou orientací.

přelom 1202- 1203
Přemysl vyslovil svou podporu Otovi IV.

24. srpna 1203
Ota potvrdil Přemyslovi výsady dané Filipem a nechal ho korunovat.

duben 1204
Papež uznal Přemyslův královský titul.

září 1204
Filipovo vojsko donutilo Přemysla zaplatit 7000 hřiven stříbra a přiklonit se zpět na jeho stranu.

1205
Přemyslovi a jeho ženě Konstanc se narodil syn Václav.

4. října 1209
Ota byl v bazilice sv. Petra korunován na římského císaře. 1211
Císařská opozice včetně s českým králem přijala na sjezdu v Norimberku za císaře Fridricha Sicilského.

26. září 1212
Fridrich II. vystavil v Basileji českému králi za jeho věrnost a podporu tzv. Zlatou bulu sicilskou.

podzim 1213
České a moravské vojsko bojovalo po Fridrichově boku v Durynsku.

27. červenece 1214
V bitvě u Bouvines byl Ota definitivně poražen Fridrichivím spojencem francouzským králem Filip II.

26. červen 1216
Fridrich II. potvrdil zastupitelské právo Přemyslova syna Václava, čímž byl zrušen tzv. Stařešinský zákon a nahrazen zásadou primogenitury tj., nastupoval vždy prvorozený syn vládnoucího krále.

6. února 1228
Václav byl spolu se svou chotí v pražské katedrále korunován, Čechy tak získaly dva krále, Přemysl si ovšem ponechal výsadní postavení.

15. prosince 1230
Ve věku asi 65 let zemřel král Přemysl Otakar I.

1233
Václavovi I. se narodil syn Přemysl.

léto 1233
Fridrich II. vpadl na Moravu, kde obsadil některé hrady, zejména Bítov.

1235
Kolem Starého Města pražského byla zahájena výstavba hradeb.

1236
Počátek bojů o Štýrské a Babenberské dědictví.

27. března 1247
Přemysl se stává markrabětem moravským.

31. července 1248
Přemysl byl královskou opozicí zvolen za panovníka.

5. srpna 1249
Václav obsadil Staré Město a počal obléhat Prahu.

15. srpna 1249
Václav vyhlásil příměří.

16. srpna 1249
Václav byl v klášterním kostele sv. Františka symbolicky opět korunován a poté se s Přemyslem usmířil.

11. února 1252
Přemysl se oženil s Markétou Babenberskou.

22. září 1253
V pořadí čtvrtý český král Václav I. zemřel.

17. října 1253
Po zesnulém otci nastoupil na trůn Přemysl Otakar II.

1. května 1254
Na základě míru sjednaného vyslanci českého krále Přemysla II.a uherského krále Bély IV. v Budíně získal Přemysl země Rakouské a Béla Štýrsko. Oba pak mír stvrdili na osobní schůzce v Prešpurku (Bratislavě).

prosinec 1254- 1255
Přemysl, aby si získal podporu papeže při volbě římského císaře, se vypravil na křížovou výpravu do Pruska.

9. července 1255
Papež Alexander IV. odeslal Přemyslovi potvrzení privilegia českých králů, a sice že na ně klatbu může uvalit jen papež, ale zamítl podporu Přemyslovi kandidatury na římskoněmecký trůn.

1257
V českých zemích byla poprvé zřízena inkvizice.

Založeno Menší Město pražské (Malá Strana)

12. července 1260
Přemysl Otakar II. porazil uherské vojsko krále Bély IV. v bitvě u Kressenbrunnu a získal tak Štýrsko.

25. října 1261
Přemysl se v Bratislavě podruhé oženil, tentokrát s vnučkou krále Bély Kunhutou.

leden 1265
Přemyslovi se narodila dcera Kunhuta.

1269
Přemysl získal Korutany a Kraňsko.

asi 1270
Dokončení stavby píseckého mostu, nejstaršího dochovaného u nás.

1271
Přemysl Otakar II. se ocitl na vrcholu své moci, ovládal území od Krkonoš až po Jaderské moře.

jaro 1271
V odvetu za uherský vpád do Rakous napadl Přemysl Uhry.

červen/ červenec 1271
Třetí Česko- Uherská válka skončila mírem v Bratislavě (Prešpurku)

1. října 1273
Římským císařem se bez vědomí českého krále, jako jednoho z kurfiřtů stal Rudolf Habsburský. Přemysl, který sám o římskoněmecký trůn usiloval odmítl Rudolfa uznat a vydat mu Rakouské země.

1276- 1278
Povstání české šlechty proti Přemyslovi.

1276
Přemyslovi spory s Rudolfem vyústily v otevřený střet, ale poté co se na Rudolfovu stranu přidala štýrská i korutanská šlechta a uherský král, přijal Přemysl od Rudolfa české země jako léno a vydal mu alpské země.

6. května 1277
Uzavření tzv. Dodatkové smlouvy mezi českým králem a císařem, která oslabovala Přemyslovu moc.

26. srpna 1278
Přemysl Otakar II., zvaný též "král železný a zlatý" zemřel v bitvě na Moravském poli (u Suchých krut).

říjen 1278
Na rozhodčím řízení v Čáslavi bylo svěřeno Otovi Braniborskému po dobu 5 let poručnictví nad nezletilým princem Václavem a správa Čech (proto například známá opera Braniboři v Čechách), Moravu získal na dobu stejnou Rudolf, Jindřich IV. Vratislavský na dobu neurčitou Kladensko a královna- vdova Opavsko.

4. února 1279
Králevic Václav byl odvezen na hrad Bezděz, kde byl uězněn.

listopad 1279
Ota nechal Václava převést do Žitavy.

1280
Rudolf zahájil tažení proti Otovi, za jeho nedodržování Kunhutiných nároků, vše nakonec skončilo mírem u Smilova Brodu.

asi 1281- 1282
Kunhutě a jejímu milenci Závišovi z Falkenštejna, členu nenáviděného rodu Vítkovců se narodil syn Ješek.

1282
V důsledku rozvrácenosti Českých zemí vypukl hladomor.

květen 1283
Václav, zásluhou šlechty vykoupený 15 000 hřivnami stříbra se za veliké slávy dostavil do Prahy.

1284
Sňatek vdovy Kunhuty s jejím milencem Závišem z Falkenštejna, který se ujal regentské vlády nad Václavem.

leden 1285
Václav se v chebském minoritském klášteře oženil s dcerou císaře Rudolfa Gutou a přijal od svého nového zetě Čechy v léno.

září 1285
Zemřela Královna Kunhuta manželka Záviše z Falkenštejna a vdova po Přemyslu Otakarovi II.

říjen 1285
Král Václav obdaroval pána z Falkenštejna rozsáhlým územím ve východních Čechách.

6. května 1288
Václavovi a Gutě se narodil syn Otakar.

podzim 1288
Václavův nedávno narozený syn zemřel.

leden 1289
Záviš byl pro údajné úklady Václavovi vraždy uvězněn.

4. července 1290
Záviš z Falknštejna byl před Hlubokou, posledním opanujícím hradě vzbouřených Vítkovců popraven.

1290
U Kutné hory byla zahájena těžba stříbra.

1292
Zahájení budování hrobky českých králů.

1295
Václav II. se pokusil o zalžení univerzity, jeho plán však ztroskotal na odporu šlechty.

1297
Václav nechal přenést tělo svého otce Přemysla Otakara II. ze Znojma do Prahy.

18. červen 1297
Zemřela Václavova manželka Guta.

1300
Václav II. zahájil ražbu Pražského groše.

Václavovým Horním zákoníkem byly upraveny právní poměry hornictví a dolování.

srpen 1300
Václav se podruhé oženil s dvanáctiletou Eliškou Rejčkou.

27. srpna 1300
Syn krále Václava II. Václav byl jako Ladislav V. korunován na uherského krále.

srpen 1301
Václav III. byl korunován polským králem.

1. červenec 1304
Římský král Albrech I. uvalil na Václava II., který odmítl podstoupit jeho požadavkům odevzdání velké části svých zemí říšskou kladbu.

srpen 1304
Vpád uherských Kumánů na jižní Moravu.

říjen 1304
Albrech Habsburský napadl Čechy, ale po neúspěšném obléhání Kutné hory se musel vrátit zpět.

21. červen 1305
Václav II. zemřel a na trůn nastoupil Václav III.

18.srpna 1305
Václav se sešel s Albrechtem Habsburským a vzdal se v jeho prospěch Chebska, Plisenska a Míšeňska. Albrecht se mu na oplátku zavázal respektovat jeho nároky na českou a polskou korunu.

9. října 1305
Václav se v Brně Vzdal svých nároků na uherskou korun ve prospěch Wittelsbachů.

únor 1306
Sňatek Václavovi sestry Anny s Jindřichem Korutnským.

červenec 1306
Václavovi přípravy na tažení do Polska.

4. srpna 1306
V děkanském paláci v Olomouci byl zavražděn poslední panující Přemyslovec Václav III.

1521
Smrt posledního příslušníka rodu Přemyslovců Valentina Hrbatého, ratibořského a opavského knížete.